Neplivejte na Ostravu!!!

Úterý - až na brzké vstávání - se velmi povedlo. Všechno na sebe navazovalo - jak časově, tak i prostorově.

Spolužačka a její kamarádky chtějí nafotit pár fotek, takže jsme se sešly, abychom prodiskutovaly jejich představy. V našich hlavách se zrodilo několik nápadů, doufám, že se některé uskuteční. Bylo by mi líto, kdyby ne, protože některých stylizací jsem se opravdu chytla a chtěla bych je realizovat a nacvakat. Což mě přivádí k dotazu, zda nevíte o lokalitách v Praze a okolí, kde by byly (zastrčené) jabloňové sady či "břečťanová pole"?

Díky časnému vstupu do dne jsem se ani nestačila nasnídat - každá minuta spánku se počítá, takže když musím brzo vstávat, snídani obětuji ve prospěch spaní - snažila jsem se to tedy po výše zmíněném setkání dohnat a zaběhla si do nejbližší pekárny, do Paula na Andělu. Obsluhoval mě moc milý Slovák, jó, kéž by takových prodavačů bylo víc.

Po uchlácholení žaludku jsem - už s doprovodem - vyrazila na výstavu kaVárna OSTRAVA v pražském Mánesu. Na to, jak je to nabitá výstava, za ni chtějí opravdu lidové vstupné. Pozor! Končí 10. září.

V psychadelickém "obrazu" - jediný objekt, který se nám podařilo vyfotit, poté jsme byli upozorněni, že tohle teda ne :/

Na výstavě se prolínají tři linie - Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná. Nejvíc mě zaujala Ostrava architektonická. Mám ráda architekturu vzniklou za první republiky a značná část výstavních prostor byla věnováno právě těmto stavbám. Škoda, že ještě nikdo nevynalezl stroj čas, hned bych se přenesla do jedné z kaváren a dala si dortíka. Mají to vymakané - u každé stavby zmíní stručně historii budovy, nechybí návrhy staveb (někdy i nerealizované), dobové fotografie, medailonky architektů ... budovy jsou ukázany v proměnách času, nechybí tedy ani aktuální fotografie.

Zdroj: http://www.ncvu.cz/exhibitions/2010/Ostrava/Ostrava.html

Výstava se samozřejmě nesoustředí jen na architekturu - k vidění jsou tu obrazy, sochy, plastické modely.

Zdroj: http://www.ncvu.cz/exhibitions/2010/Ostrava/Ostrava.html

Ostrava fakt jede!!! Vítězství titulu Evropské hlavní město kultury si rozhodně zaslouží.

Po výstavě jsme vyrazili na pozdní oběd do Las Adelitas. Mám to tam hrozně ráda. Nikde jinde v Praze si nepochutnáte na poctivém mexickém jídle (taky proto, že tenhle podnik si otevřeli kluci z Mexika). Rozumné ceny, příjemný a autentický personál ... místo má skvělou atmosféru a stojí za to ho navštívit.

S plným břichem jsem se vydala do nedaleké práce a vyřídila resty. Pak jsem jen sedla do tramvaje a nechala se odvézt k Aeru, kde jsem konečně zhlédla nedabované a celé Psycho.

P.S. Na výstavě jsme si vzali papírky na použité žvejky, samozřejmě s ostravským logotypem. Obal nesl veselý nápis "Neplivejte na Ostravu!!!"

Colours of Ostrava

Colours of Ostrava jsem chtěla navštívit už na gymplu. Ale vždycky se mi to s něčím krylo, nejčastěji s mými delšími cestovatelskými výjezdy do zahraničí. Letos - po několika letech - mi to konečně vyšlo. V práci jsem si vzala dovolenou, takže jsme mohli s Petrem (který o Colours snil taky pěknou řádku let) vyrazit na celou dobu.

Do Ostravy jedině vlakem

Cesta vlakem se nám velmi vyplatila - jak časově (autobusem to trvá o hodinu a pul dýl), tak i finančně. Za Ticketprem dotovanou poukázku ČD Net za 250 Kč nám paní průvodčí vystavila zpáteční jízdenku s platností až do středy. Cesta Praha-Ostrava nás tak vyšla na směšných 125 Kč. Chyba v systému, nebo skrytá výhoda ČD, o které se obyčejný smrtelník jen tak nedozví? Protože podle informací z netu se jedna poukázka rovnala jedné cestě. Buď jak buď, potěšilo nás to a druhou poukázku jsme si schovali do foroty.

Aunt Irma visiting

Velmi nemilé překvapení. Ve čtvrtek, těsně po příjezdu, si to přihasila teta Irma. Na hudební festival, kde to je s hygienou na štíru, naprosto ideální. Do toho hrozná vedra ... Co vám budu povídat, bylo mi neskutečně blbě. Čtvrtek a pátek jsem si hudbu moc neužila (a díky mě si ji ani moc neužil Petr). Byla jsem jako přejetá. Ploužila jsem se městem/po stanovém městečku/ mezi pódii. Inu, živoucí mrtvola. Nejradši bych si lehla, ale ve stanu to nešlo, na něj už od půl osmé pražilo sluníčko, hotová sauna. Když to tak vezmu, Irma nebyla tak nejhorší. Vedro ji 100x překonalo.


Obrodný déšť

V sobotu večer přišel déšť ... Nejdřív se temně zatáhla obloha, pak přišel zlověstný vichr, který znamenal jediné - příchod deště. Déšť překazil všechny právě probíhající venkovní koncerty, bohužel i energií nabitý koncert kapely A Hawk and a Hacksaw. Opravdu škoda, hráli skvěle. I když bylo všude mokro, byla zima a koncerty se opozdily, za déšť jsme děkovali. Ta vedra byly nesnesitelná. Po slejváku jsme se vydali na jeden z taháku festivalu - na Cranberries. Hráli samé známé a oblíbené, koncert jsme si užili a evidentně si ho užívala i kapela.

Druhý den se rapidně ochladilo a odpoledne začalo pršet, což s mírnými přestávkami vydrželo až do noci. Po vymrznutí při koncertu Reginy Spektor (která pojala koncert ve velmi komorním duchu, což se v mokrých časech moc nehodilo, v tom počasí jsme potřebovali spíš nějakou vzpruhu) jsme chtěli Iggyho Popa vzdát a poslechnout si ho ze stanu. Ale palačinky a horký čaj nás nakopnul a mi nakonec zvládli celý koncert. Na Iggym mě zaujal jeho dobrý fyzický stav, když vezmu jeho věk a drogovou minulost. Žádná troska. Takže děti, drogy vás nemusí nutně zničit. I když je budete brát nějakou dobu, můžete se dožít úctihodného věku a křepčit jako Iggy :-D.

Zdroj: www.colours.cz, foto by David Webr

Ostravo, srdce rudé

V neděli dopoledne bylo počasí velmi příjemné, dalo se v něm normálně existovat, vyrazili jsme tedy okouknout město. Vrcholem (doslovným) prohlídky města byla radniční věž, jejíž terasa nabízí výhled na celou Ostravu.

Z ostravské radnice jsem si odnesla i tenhle čupr hrneček s ostravackym logotypem:

Zdroj: Studio Najbrt www.najbrt.cz

+ a -

Co mi na Colours vadilo? Nejvíc se mé výtky týkají stanového městečka. 1. Žalostný počet a stav sprch. Festival hlásí 3 týdny před začátkem vyprodáno, odhadovaný počet účastníku je 25 tisíc a ve stanovém městečku jsou pouze 4 sprchy pro ženy. Navíc, voda tekla čůrkem a dost často studená. Chtít za to 30 Kč je ostudné. Kdybych neměla Irmu, na sprchy bych se vykašlala a šla se mít do žlabů. 2. Celkové umístění stanového městečka. Špatná půda, kamení, hrboly ... Když to tak po sobě čtu, je vidět, že stárnu a zpohodlňuju. Už nejsem takovej pankáč jako kdysi. Další kritika míří k pitné policy. Do areálu se nesměly vnášet plné láhve ani s vodou. Před securiťákama jste je museli vylít nebo vypít. V těch vedrech velmi idiotské pravidlo. Jako poslední né úplně štastné řešení vidím v otevírání areálu festivalu. Areály otvírali až po poledni, takže dopoledne jste mohli trávit leda tak ve stanovém městečku. Díky zavřenému areálu jste se taky nemohli najíst v místních stáncích. Ale to zas taková škoda nebyla, junk food všude kam se podíváš. Ochutnali jsme tak toho opravdu hodně a všechno bylo fujtajbl. Výjimku tvořil stánek s řeckými specialitami.

A teď k plusům, které dají zapomenout na mínusy. Festival se může pochlubit velice příjemnou atmosférou, přináší zajímavý výběr muziky (chválu si zaslouží za zvaní "netradičních" kapel, které normálně v Čechách neuslyšíte) a lokalita je jednoznačně skvělá (hudební festival ve městě, žádné unifikované letiště). Příští rok bych ráda vyrazila zas, jen si možná vyberu jiné místo na spaní :-).