Kouzlo irských nákupů

V Irsku jsem si oblíbila dva obchody - Dunnes store a Penneys. Dá se tam sehnat všechno za pakatel (ty ceny mě opravdu baví!). Do Irska tak můžete přijet naprosto nevybaveni a všechno dokoupíte na místě. Od kartáčku po kalhotky.

V Dunnes store jsem si pořídila botky za 2 eura na takové to domácí nošení - podle Elly vypadají jako elfí nožky. Měla pravdu, ale co na tom, nohy udržují krásně v teplíčku. Taky jsem si tam koupila barevné (růžové a modré) silonky po euru a troje bambusové ponožky za 3 eura. V Penneys jsem se vybavila několika černými a modrými punčocháči (2 kusy v balíku po 2 eurech) a kalhotkami (1ks/1,5 EUR).

Elfí bačkůrky

Prostě samé výhodné koupě. Koupila bych si i nějaké botky, ale pro ně není místo v batohu. Možná si je koupím v Primarku (anglická verze Penneys) v Londýně. Odtamtud jedu busem, takže nemusím hlídat kila a můžu to navázat na krosnu. Uááá, jak se těším na Londýn a shoppování!

ZLOM / Konec aupairování v Irsku

Mé au pair dny jsou sečteny. A že jich teda bylo hodně! Hehe. Nelíbila jsem se host lady. Výčitky, že nedělám dostatečný progress s dětmi (rozumějte, děti mi po pár dnech nevisely na krku), že prej o mě děcka dostatečně nemluví (no, jo, holt mě nezmiňovaly v každé druhé větě). Musím změnit své stanovisko na rodiče - už mi nejsou sympatičtí (resp. host mother, host father se nějak do celé věci nezapojuje). Matce jsem prostě nepadla do oka, a tak si vymyslela problémy. A když jsme u té neoblíbenosti, starší dceři Elle jsem se znelíbila po tom, co jsem ji nezobala z ruky a neakceptovala její podvádění při stolních hrách.

Třeba za všechno můžou vlasy :-D. Host lady je blondýna, holky jsou blonďatý a já jako bruneta nezapadala do jejich rodiny. Taky je mám krátký, což se nelíbí Ellle - včera mi povídala, že krátky vlasy se nemůžou líbit nikomu :-D. To mě fakt pobavila.

V nepřátelském prostředí se mi nechce setrvávat. Kdyby to byla normální práce, kde si pak doma můžu odfrknout...ale tady se práce rovná bydlišti. Člověk je v tom furt.

No nic, nechtěla jsem prodlužovat delirium, život je moc krátkej na to, aby se nepříjemné věci protahovaly. Takže dnes opouštím rodinu a budu cestovat. Včera jsem strávila celý den nad vymýšlením různých plánů. Nakonec jsem přebookovala letenku Cork-Paříž na Cork-Londýn a tu letenku Paříž-Praha jsem oželelela. Strávím pár dní v Corku (do soboty), pak se přemístím do Londýna, kde budu do příštího čtvrtka. 27. 5. jedu se Student Agency do Prahy.

Můžete si říct, že jsem to vzdala moc rychle, proč jsem nevyzkoušela další rodiny... Na další není čas. V červnu mám přijímačky na magisterská studia, takže by mě nikdo na tak krátkou dobu nevzal.

Fuck au pairing, viva travelling!

Host family

Rodinu Lehane tvoří otec John, matka Niamh a dvě holčičky - Ella (4,5 let) a Ruby (2,5 let). Rodiče jsou sympatičtí, děti už méně.

Mladší Ruby vypadá jak panenka Chucky, často si vyřvává maminku a má hrozné problémy s chozením na záchod. Poo se snaží držet celý den a těsně před spaním hrozně brečí, že jí bolí bříško. A čím víc řve, tím víc se podobá panence Chucky. Starší zas hrozně podvádí při stolních hrách. Včera a předevčírem jsme hrály Snakes & Ladders. Předevčírem dostala varování, že s ní nebudu hrát, když bude podvádět. Vcelku to akceptovala, ale včera to zkusila zas. Tak jsem ji řekla, že tohle teda ne a uklidila jsem hru. Slečna se urazila a do večerky se mnou nepromluvila. Říkala jsem si, jestli ji to vydrží i do dnešní snídaně, ale překvapila mě. Z ničeho nic, během pojídání cereálií, mi říká "Anna, chci se ti omluvit, že jsem včera lhala a podváděla". Wow.

V Čechách jsem se taky starala o děti - o dvě holky, byly stejně staré jako Ella a Ruby - a s nimi to bylo mnohem prímovější. Tyhle děti mi k srdci nepřirostly.

Dočasný domov aneb jak bydlím

Pohled z mého okna - v na chlup stejném řadovém domku bydlím

Dům rodiny Lehane se nachází v suburb of Cork, je to menší zapadákov :-). Všude jsou samé řadové domky, jako přes kopírák. Host family bydlí také v jednom. Vevnitř to mají moc pěkné a útulné. Dům má dvě patra. V přízemí se "žije", první patro patří dětem a rodičům a ve druhém patře se nachází mé království (aka pokoj a koupelna). Výhodou umístění mého pokoje je to, že tu mám klid, dětský křik ke mně skoro nedolehne. Nevýhodou je, že tu nechytám internet, takže musím s netbookem dolů, do přízemí.

Schody do mého "království"

Můj pokoj - tvoří ho převážně postel

Koupelnové ISM

Předevčírem jsem prozkoumávala okolí a jenom jsem se utvrdila v tom, že se ocitla v menší prdeli. Pěšky je to do obchoďáku 45 min, do nejbližší hospody 5O minut. Představa, že tu budu sociálně žít, vzala za své.

Ten úplně nejprvnější den, převážně letecký

Abych ušetřila náklady za letenku, vzala jsem to do Corku přes letiště v Londýně. Jedna letenka z Prahy do Gatwicku, druhá z Gatwicku do Corku. Snižování nákladů s sebou neslo i osmihodinové čekání na londýnském letišti. To jsem ale přečkala vcelku důstojně, neboť jsem měla dobrou společnost = Elišku (tohoto času au pair v Anglii). Při mé zpáteční cestě už takové štěstí mít nebudu, letím přes Paříž a tam nikoho v okolí neznám.

Kamarádka Dominika mě na cestu vybavila čtivem - trojlístkem Dášou, Jackie a Katkou - aby mi dělaly společnost namísto mých kamarádek

První cestu jsem absolvovala s EasyJet. Ten nedoporučuju - účtuje si nehorázné poplatky (největší drzostí je poplatek za platbu kartou) Při druhé cestě jsem využila letecké služby společnosti Aer Lingus. Ta si účtuje "jen" poplatky za zavazadlo. Irský low cost má u mě body i za místo, které mi v letadle vybral - poslední řada a žádní spolucestující kolem mě. Mohla jsem si tak v klidu zdřímnout, aniž bych se bála, že někomu poslintám rameno.

S host mother (Niamh) jsme se měly potkat na letišti. Měla jsem obavy, zda se najdeme, ale jakmile jsme v Corku přistáli, mé obavy se rozplynuly. Letiště je to velmi malé, takže jsme s Niamh bez problémů a rychle našly.

Letecký den mě velmi znavil, takže jsem - krátce po příjezdu do domu a úvodu do chodu domácnosti - padla do postele a nic zajímavého neprožila :-).

Irish mission ... only for tough girl

Destinace: Cork, Irsko
Cíl mise: au pair k dvěma holčičkám, z nichž jedna vypadá jako panenka Chucky

Už se to blíží! Již za 4 dny odjiždím na zahraniční misi. Teda pokud mi to zákeřný nepřítel (aka sopečný popel) nepřekazí. Podle místního zdroje není letecká situace příznivá - unfortunately the airports here closed for a few hours yesterday and today because of the volcano. To by mohlo značně zkomplikovat můj výsadek. Snad se situace do pondělí uklidní a na plán B (přesun po souši a po vodě) nedojde.

V brzké době čekejte reporty přímo z bojiště.

See ya!