Nikdy bych neřekla, že mi kdy bude v nějakém stravovacím zařízení vedeném školou chutnat. Jako malá jsem chodila na obědy do školní jídelny jen na prvním stupni. Kvalita nic moc. Zařízení trpělo klasickými neduhy školních jídelen. Pro ilustraci mohu přihodit historku, kterak paní kuchařky vracely netknuté jídlo zpět do oběhu (když jsme to zjistili, radši jsme všechno jídlo roznimrali a pokrájeli, aby to dělat nemohly). V šesté třídě jsem to vzdala a na oběd chodila domů. Tahle nechuť k jídlu vařenému ve školách mi vydržela až do konce bakalářských studií (tady nutno dodat, že naše vysoká škola menzu nevedla). Návrat ke školnímu jídlu jsem učinila na zemědělce. Nu a nebyl to šťastný návrat, ale sem tam jsem si tam na oběd zašla.
A tady v Berlíně? To se nedá vůbec srovnávat. Hlavně Mensa HU Nord, to je královna mezi zdejšími menzami. Do jiné už ani nechodím. Velký výběr jídla, několike druhů příloh (mimochodem, přílohy si nandáte kolik chcete a platíte stejně). Široká nabídka pití, ovoce, zeleniny, pudinků, kompotů, koláčů a jiných dezertů. Cenově to vychazí také víc než dobře - průměrně se tu najíte za 2,50 E.
No comments:
Post a Comment