Knížka je plná drsného, morbidního a absurdního humoru. Brilantního humoru. Autor si nebere servítky s nikým a ničím. Zábavnost ovšem nespočívá ve sprostých slovech, ale v totálním nabourávání společenských konvencí. Dagsson se s tím nesere a nebojí se podělit se čtěnáři o zvrhlé představy, které má určitě občas každý, jen o nich veřejně nemluví.
19 Aug 2009
A tomu se mám smát?
Ano, určitě. Tahle vydařená sbírka kreslených vtipů od islandského karikaturisty Hugleikura Dagssona mě nutí smát se pořád.
Knížka je plná drsného, morbidního a absurdního humoru. Brilantního humoru. Autor si nebere servítky s nikým a ničím. Zábavnost ovšem nespočívá ve sprostých slovech, ale v totálním nabourávání společenských konvencí. Dagsson se s tím nesere a nebojí se podělit se čtěnáři o zvrhlé představy, které má určitě občas každý, jen o nich veřejně nemluví.
Knížka je plná drsného, morbidního a absurdního humoru. Brilantního humoru. Autor si nebere servítky s nikým a ničím. Zábavnost ovšem nespočívá ve sprostých slovech, ale v totálním nabourávání společenských konvencí. Dagsson se s tím nesere a nebojí se podělit se čtěnáři o zvrhlé představy, které má určitě občas každý, jen o nich veřejně nemluví.
18 Aug 2009
Blue Screen Of Death
Zpráva týdne - mám rozesranej počítač.
Myš se seká.
Blue Screen Of Death, Blue Screen Of Death, Blue Screen Of Death
Restart už nepomáhá.
Černá obrazovka.
Tak jsme dojeli. Naštěstí - poučena minulými vrtochy kompjůtru - mám všechny fotky (to je v podstatě to nejcennější na pc) na externím disku. Za 14 dní se uvidí, jestli je počítač definitivně ztracen, nebo ne. Prozatím si musím vystačit s bráchovým počítačem, který má neskutečně pomalý internet. Ach jo.
10 Aug 2009
7 Aug 2009
Rafe Morris
Australského písničkáře Rafe Morrise jsem slyšela v pražském Vagonu na začátku července. Jak jsem později zjistila, byl to jeho poslední koncert v ČR. Škoda.
Co se týká hudebního žánru, kam bych ho zařadila? Na MySpace výstižně uvádí: folk, comedy, pop.
Ve Vagonu ten večer hrály ještě dvě kapely a Morris si asi vytáhl Černého Petra, neb šel na pódium jako první. Čekal ho tak nelehký úkol (jako všechny, kteří otvírají) pobavit - zatím vlažné a alkoholem neposilněné - osazenstvo klubu. Povedlo se mu to, jak by taky ne, když jeho vystoupení bylo nabité humorem a vtipnými hláškami. Bylo na něm vidět, že si to užívá a jeho dobrá nálada byla nakažlivá.
Skvělý koncert.
Naživo je mnohem lepší (atmosféra koncertu vás prostě nenechá chladnými), ale protože v Čechách v dohledné době hrát nebude, musí postačit jeho písničky na MySpace.
Subscribe to:
Posts (Atom)