Turkish market

I simply love it there! You can buy everything there. Fruit & vegetables, bakery products, meat, spices (I have finally found lemon grass) ... Everything looks and tastes delicious. You have to struggle through crowd but it's worth it. During your first time I recommend to go through all vendors and then decide where you buy stuff. Mostly you can taste vendor´s products so don´t hasistate this and try because mandarin may not always be sweet.

Source: http://berlin.unlike.net

Open every Tuesday and Friday from 11:00 till 18:30. Where? Maybachufer. Just along the water. The best way how to reach the market is from Kotti U-bahn station.

Ruska mi spálila hrnec

Těsně před mým odjezdem z Berlína na mě Ruska zaťukala. Tak jsem se vylekala, co zas má, za co mě bude jebat. Karty se ovšem obrátily.  

Anna! Jsem ti spálila hrnec. Zapomněla jsem rozpálenou plotýnku a na ní byl tvůj hrnec. Byl z Ikea?

Jo. Tak mi ho tam kup.

Jsem zvědavá, zda tam na mě bude po Vánocích čekat.

Tahle příhoda mi připomněla jinou hrncovou příhodu, kterou mi vyprávěla moje německá spolubydlící. Dala si vařit brambory. Ovšem dělaly se nějak dluho, neobvykle dlouho ... protože Ruska ji vypla plotýnku.

Život s Ruskou

Bydlení na Kosmonautech by bylo dokonalé, kdybychom neměli ruskou spolubydlící, velmi divnou spolubydlící. No je to prostě kráva!

Maria je pojem. Každý ji zná. Buď se s ní setkal naživo, nebo ji zná z vyprávění. Předminulý víkend jsem trávila s Cathérine (moje výborná německá spolubydlící) a jejími rodiči. Při sobotní vánoční večeři došla řeč na Mariu. Všichni u stolu věděli o koho jde, dokonce i sousedi. Je prostě slavná.

Než začnu popisovat naše peripetie s Ruskou, je důležité, abyste věděli, jak je náš byt dispozičně řešen. Tři pokoje (tři holky) a společná kuchyň s koupelnou. Můj pokoj je vedle koupelny, Rusky pokoj je vedle kuchyně a zbylý pokoj je u vchodových dveří.

První měsíc nás otravovalo její neustálé "pššššt". Stačilo vejít do kuchyně a Ruska hned vybíhala z pokoje a okřikovala nás. Nebyly to ovšem žádné noční hodiny, to byla osmá, devatá hodina. Měly jsme návštěvu, seděli jsme v kuchyni a v jedenáct se ve dveřích objevila Maria, že teda konec zábavy, že je už pozdě. A to jsme prosím pili ve třech čaj, žádné orgie se nekonaly. Čekala mezi dveřmi, dokud naše návštěva neodešla.

Po necelém měsíci si nás vzala na slovíčko, že prej musíme stanovit pravidla. Respektive, že musíme přijmout její pravidla. Mezi hlavní patřila:

• nepoužívat kuchyň po 23. hodině
• psát ji o našich večerních plánech (v kolik se budem vracet atp.)
• dávat nějaké znamení, že jsme doma
• stanovit plán používání koupelny - kdo může v kolik hodin používat wc či sprchu

Na to jsme jí řekly, že se zbláznila a že ji na to kašlem.

Ustavičně si stěžuje na hluk z kuchyně. Na to mám jedinou odpověď, každej máme něco. Mě zas ruší zvuky z koupelny (zvlášť její fén). Je to prostě panelákový byt, kde je všechno slyšet. Ale já s tím umím žít. Když se ji to nelíbí, nemá bydlet na kolejích a má si najít vlastní bydlení.

Ruska káže vodu a sama pije víno. Cathérine vyčetla, že nesmí sušit prádlo v kuchyni, že se jí nelíbí pohled na její trička! Ale ona tam může mít lux a v předsíni kolo (na kterém mimochodem nikdy nejezdila, protože nemá ráda sport), protože byla první, kdo se nastěhoval, tudíž má takovýhle práva.

Pokračování příště ...

Fam. Dang

A Vietnamese restaurant in Berlin where you can eat really well for a fair price? Fam. Dang. The restaurant is located directly on Rosenthaler Platz.

We found the restaurant by chance. We were starving, freezing and looking for some nice not expensive restaurant (with proper food not only snacks etc.) around Rosenthaler Platz. And this is a really good place!

Service is nice and fast. Especially the young waitress is really amazing. She really enjoys it (at least she seems to enjoying it) and you will be infected by her enthusiasm.

During the first visit we tried Cha goi re - net spring rolls and some rice paper roll (I forgot the name) for the beginning. First one won. Yummy yummy. Sauce is very suited to the rolls. As the main course we took Phở Bo. Delicious and large as usual. One remark on amnout of beef meet. There could be more.

During second visit we picked something from their weekly menu. Also delicious. And for drink? I always take Zitronengras-Tee. Btw. do you know where can I buy Zitronengras?

People are going for take away "across the street". This is always a good sign. You have to definitely try it!

Source of pics: http://famdang.de/en/

Diarrhea

Na minulý víkend jsem si naplánovala výlet do Prahy. Potřebovala jsem se nechat ostříhat a sešly se mi dvě skvělé akce - koncert Neon Indian v Meet Factory a Cinema Royal. Těšila jsem se, jak si to všechno užiju, potkám se s kamarády, navštívím babičku, která bude mít co nevidět narozeniny ... Místo bohatých zážitků jsem si odnesla střevní chřipku.

Pátek jsem zvládla s čistým štítem, protože za moji nepohodu může jídlo, co jsme měly s mamkou (ta taky lehla) k pátečnímu obědu. Ovšem o sobotní večeru - večeru patřícím Cinema Royal - se to rozjelo. Během promítání mě rozbolela hlava a začalo mi být na zvracení. Prášek nepomohl, můj stav se horšil. Nedalo se jinak, musela jsem domu. MHD to nešlo, vypadala jsem jak vágus, co přebral. Vzala jsem si radši taxíka. V něm jsem se modlila, aby to nešlo horem, ni dolem. Donesla jsem to domu, ale jen tak tak. Tam to dostalo grády. 

Tohleu uspořádání bych ocenila

Víkend jsem tedy proležela v deliriu a užila si kulový. Myslela jsem si, že se ani nedopravim zpátky do Berlína, ale to jsem zvládla. Teď tu vylehávám tu skvělou vzpomínku na Prahu. Když se to sere, tak se to sere. A doslova :-D.

Zapékané brambory s jablky

Německá spolubydlící Cathérine mi přinesla jablka z jejich zahrádky. Co s nimi? Inspiraci jsem našla ve vegetariánské kuchařce a teď si to vařím furt (jednak proto, že je to dobrý, druhak proto, že brambor a cibule tu mám hafo).

Ingredience:

* 2 větší brambory

* 2 jablka

* 1 červená cibule

* 6 plátků čedar sýra (občas úspěšně nahradím plátkovým "rahmkäse")

* 200g smetany ke šlehání

* 1/4 lžičky nastrouhaného muškátového oříšku

* čerstvě umletý pepř

* špetka soli

Postup:

Předehřejte troubu na 180 stupňů. Zapékací misku vymažte máslem. 

Brambory a jablka nakrájejte na tenké plátky, cibuli nakrájejte na kolečka a rozeberte na kroužky. Postupně vrstvěte brambory - cibuli - jablka - brambory. Vše zalijte smetanou, do které jste vmíchali muškátový oříšek, pepř a trochu soli. Navrch rozložte plátky sýra.

Pečte 45 minut - dozlatova.

Stravování v menze

Nikdy bych neřekla, že mi kdy bude v nějakém stravovacím zařízení vedeném školou chutnat. Jako malá jsem chodila na obědy do školní jídelny jen na prvním stupni. Kvalita nic moc. Zařízení trpělo klasickými neduhy školních jídelen. Pro ilustraci mohu přihodit historku, kterak paní kuchařky vracely netknuté jídlo zpět do oběhu (když jsme to zjistili, radši jsme všechno jídlo roznimrali a pokrájeli, aby to dělat nemohly). V šesté třídě jsem to vzdala a na oběd chodila domů. Tahle nechuť k jídlu vařenému ve školách mi vydržela až do konce bakalářských studií (tady nutno dodat, že naše vysoká škola menzu nevedla). Návrat ke školnímu jídlu jsem učinila na zemědělce. Nu a nebyl to šťastný návrat, ale sem tam jsem si tam na oběd zašla.

A tady v Berlíně? To se nedá vůbec srovnávat. Hlavně Mensa HU Nord, to je královna mezi zdejšími menzami. Do jiné už ani nechodím. Velký výběr jídla, několike druhů příloh (mimochodem, přílohy si nandáte kolik chcete a platíte stejně). Široká nabídka pití, ovoce, zeleniny, pudinků, kompotů, koláčů a jiných dezertů. Cenově to vychazí také víc než dobře - průměrně se tu najíte za 2,50 E.

interfilm FESTIVAL 2011

Momentálně probíhá v Berlíně 27th International Short Film Festival. Pokud se tu ocitáte/octnete, zajděte si na aspoň na jeden blok filmů. A nemusíte se bát, že nebudete rozumět, když "nešprechtíte" - všechny filmy jsou s anglickými titulky.

Včera jsme byly s dánskou kamarádkou na animovaném soutěžním bloku Rendezvous Fatale. Zítra budou set v kině Babylon opakovat. Doporučila bych: Vie d'enfer, Flamingo Pride, Galeria, Overcast a En La Opera.

A pro ty, kteří to do Berlína mají daleko, vygooglila jsem mé dva top filmy ze zmíněného bloku.

Zítra se chystáme na Sound & Vision promítání. K filmům budou na místě vymýšlet nové ozvučení. Zní to zajímavě, doufám, že ještě budou lístky. A protože jsem trošku bike addicted (v Berlíně to ani jinak nejde), dám si v neděli Bike shorts.

UPDATE

Projekt Sounds & Vision bohužel nesplnil očekávání. Vybrali fakt divný filmy, moc alternativní. Kamarád na to odvětil "Nemusíš říkat alternativní, můžeš rovnou říct blbý". Na druhou stranu, hudební doprovody byly skvělý (až na nás moc alternativní Susie Asado). Nejlepší a nejvíc sedící muziku do klipu (filmem bych to nenazvala) vytvořil Bitgewitter.

Řekla bych, že nový soundtrack je lepší než ten originální. Posuďte sami.

Helmut Newton: POLAROIDS

 

My mom is in Berlin. For holidays. Because we both are interested in the photography we visited Museum für Fotografie/Helmut Newton Foundation.

The first floor is related to Helmut Newton´s Private Property. It shows the photographer’s personal life. We both think that is the best what you can see from the HN Foundation. What I found interesting were Helmut Newton´s cameras. I want them. And also I want Louboutin shoes from one of his shooting ;-). We liked the posters for exhibition. But what is not worth waiting for? Videos "how it´s made". Boring stuff. Don't wait for something interesting as us. 

The temporary exhibition "POLAROIDS" is in the second floor. There are plenty of polaroids but you will go through it quickly. The small polaroid formats would suit pictures, no blowups. I would choose just few pictures which I liked it. Nevertheless I enjoyed the exhibition. It gave me a new perspective on HN´s work.

INFO:
Museum für Fotografie
Helmut Newton Foundation
Jebensstrasse 2, Berlin
Opening hours: Tu - Su 10 a.m. - 6 p.m., Th 10 a.m. - 10 p.m.
Entrance fee: 8 € / 4 € student

TILL 20 MAY 2011

Flohmarkt / Flea market / Blešák

Berlín je pro "blešákování" rájem na zemi. Každou neděli (a někdy i sobotu) vyrážím za úlovky. Nikdy neodcházím s prázdnou. Jestli to půjde takhle dál, tak se v červenci neodstěhuji!

Mezi mé nejoblíbenější blešáky patří Nowkoelln a Kreuzboerg Flowmarkt. Nekonají se pravidelně, proto doporučuju sledovat FB, kde upozorňují na nadcházející termíny. Hodně se tu prodává oblečení, ale samo, že tu najdete možné i nemožné. Jak kdysi zmínila Markéta "každý zboží má svýho kupce" a koupila si prošlou bavu na vlasy, kterou ji přestali vyrábět. Jsem zvědavá, zda ji po užití zůstanou nějaké chlupy na hlavě. V létě je tu nádherně - procházíte se podél řeky, vychutnáváte si Chai Latte a prohrabujete se druhoručkovými věcmi. Já tam strávím klidně tři hodiny.

Další skvělou záležitostí jsou noční blešáky, tzv. Nachtflohmärkt. Byli jsme včera a to byly žně. Ceny lidové, příjemná atmosféra, lidí tak akorát. Nejlepší mix zboží - od každého něco. Škoda, že se to v Berlíně koná tak sporadicky. Byli jsme i v Lipsku - tak obří halu a tolik lidí jsem ještě na blešáku neviděla. Kupodivu jsem si toho moc neodnesla. Dalším vnitřní blešák najdete v klubu Huxley´s. Tady to mám taky ráda.

Teď o slavném blešáku v Mauerparku. Bohužel se z něho stává turistická must see záležitost, což vede k návalu lidí. Pokud chce tedy člověk  - ten, co nesnáší prodírání se lidma, přeplněné uličky stejně jako já - přežít, musí vyrazit ráno. Nejlépe na osmou hodinu ranní.

Další známý blešák je na  Boghagener Platzu. Není to tu marný, ale víc se tu vyřádí lidé, co si chtějí vybavit byt. Když budete v okolí, nazapomeňte navštívit blešák na Revaler strasse.

A kam nechodit? Na Straße des 17 Juni. Ten jsem si ze svého blešákového seznamu po první návštěvě vyškrtla. To není blešák, to je normální stánkový prodej. Stánky zaměřené na konkrétní zboží (kožešinové kabáty, nábytek, lustry), zboží působí nově, je to všechno předražené. Tady atmosféru klasických blešáků nenajdete. Odcházela jsem zhnusená.

P.S. Smlouvejte, smlouvejte, smlouvejte!

The best kebab in Berlin

Prvně jsem ho ochutnala minulý týden. To jsem si ho dávala s Michalem a Luckou, kteří se přes Berlín vraceli z Islandu. Michal o kebabu básnil a opětovnou návštěvu Mustafova bistra měl poznamenanou v diáři. Tomu se nedalo odolat.

Michal nekecal, kebab byl vážně dobrej. Poctivé maso, grilovaná zelenina, opečené brambory, na vrchu pokapané citronem ... Mňam, mňam!

Podruhé jsem na něj pozvala bráchu. Byl tu přes víkend na návštěvě a já ho o tenhle gastro zážitek nemohla ochudit. Bohužel sláva Mustafových kebabů se dostala do průvodců jako must see záležitost, takže jsme si vystáli asi 30 minutovou frontu. Ale jeho výtečná chuť nám to čekání vynahradila.

Approved by me!

P.S. Doporučuji si to dát bez pálivé omáčky - pálí po ní moc huba.

Living

Jak se pozná, že bydlíte ve východním Berlíně? Vaše ulice se jmenuje Allee der Kosmonauten a ne Alle der Astronauten. Imperialisticke slovo astronaut by tu nikdo nepoužil.

Bydlím na kolejích na výše zmíněné adrese. V blízkém okolí se nám tu pasou ovečky, je tu spousta opuštěných budov.

Ze začátku jsem proklínala Studentenwerk, jakou kolej mi to přiřadili, protože je do docela v prdelákovicích, ale teď si to nemůžu vynachválit. Máme tu partykeller (párty místnost, kde se napijete levného piva, zahrajete si fotbálek či šipky a jako bonus obsluha často rozdává panáky zdarma), posilovnu, pravidelná filmová promítaní s brambůrkovým pohoštěním... Dvakrát do týdne nám tu SSV (Studentische Selbstverwaltung des Wohnheims - sdružení spravující naše AdK koleje) organizuje a dotuje plavání v nedaleké schwimmhalle. S příspěvkem od SSV (si za pouhých 1,50 éček užíváme neomezeně dlouho dobu čisté vody bez motajících se děcek (chytří Němci pro ně vyradili pruh s nafukovacím hradem a matky s caparty se nepletou mezi normální plavce).

Co se týče samotného bydlení - mám vlastní pokoj (s balkonem!). Kuchyň s koupelnou sdílím s moc fajn Němkou a s totálně pošahanou Ruskou. Ale o Rusce až přístě.

Longboarding @ Tempelhof

Využila jsem krásného počasí a vyrazila si zajezdit na Tempelhof. Je to tam báječný! Místo si zalíbí nejen "kolečkoví lidé" (aka kolaři, longboardisti či inlajnisti), ale i milovníci pikniků, grilování nebo ptactva ;-). Odporúčám všemi deseti! Já tam budu do prvního sněhu pečená/vařená.

ERASMUS BITTE

Hallo aus Berlin! Prahu jsem vyměnila na rok za Berlín. Očekávejte příspěvky z mého erasmáckého pobytu a tipy, kam v Berlíně nejen za kulturou. Furt se tu něco děje, prosím tedy o trpělivost, pokusím se uzurpovat trochu toho času na blogování.

Tschüss!

Poslední letní počasí v Berlíně

MFF Karlovy Vary

Report se značnou dobou expirace ... Poprvé ve Varech. Jela jsem tam hlavně kvůli Cinema Royal, abych ho nepropásla. Na minulém CR jsem dostala tajné echo, že 5.7. to ve Varech vypukne, a podle toho si zařídila pobyt. O necelý měsíc později jsem si zabalila lyžařskou výbavu a mohlo se jet.

Filmová superžena

Z KVIFF jsem si odnesla tyto čtyři poznatky: a) je dobré mít za operátora Vodafone b) LFŠ je lepší a pohodovější festival c) vyplatí se mít známé d) už nikdy více ubytování ve škole v ulici Jana Palacha. Ještěže jsem si vzala pracovní mobil, který je napojený na Vodafone. Sleva na Cinema Royal, volný vstup do Aeroportu (poněvadž jsem měla akreditaci, výhodu jsem nevyužila) a nejlepší plus se skrývalo v podobě rezervace vstupenek přes Vodafone live. Vždycky v sedm ráno jsem se probrala z komátu, naťukala do mobilu kód filmu a až pro 4 akreditace jsem mohla zarezervovat film. Paráda.

Filmy

Měla jsem šťastnou ruku při výběru. Vloženě špatný film jsem neviděla, většinou to bylo nadprůměrné. Asi zúročuji léta praxe filmového fanouška. Nejvíc bych chtěla vyzdvihnout nový Almodórův film La Piel que habito. Konečně starý dobrý Almodóvar. Po průměrným Volver a Los Abrazos rotos se předvedl v plné síle. Kdo má rád jeho starší - devadesátkovou - tvorbu, bude z Kůže, kterou nosím nadšen. Dál si určitě sežeňte britské drama Tyranosaurus, halucinogenní ruský film Generation P nebo makedonsko-srbskou road movie Punk's Not Dead. Rozhodně nesmím zapomenout na britský snímek Weekend. Film má úžásnou atmosférou a jeho zhlédnutí doporučuju všema deseti.

Cinema Royal

Photo by František Vlček

Photo by František Vlček

Photo by František Vlček

Lyžník

Lyžník č. 2

Photo by František Vlček

Poslední tanečníci-lyžníci

ANDREAS FEININGER / That´s Photography

Po téhle výstavě si Feiningera zařazuji mezi své oblíbené fotografy. Fotky jsou to nádherné, čisté, vyznačující se perfektní kompozicí. Oko architekta se nezapře.

Z jeho fotografických cyklů mě nejvíc zaujal ten newyorský. Počínaje fotografiemi mrakodrapů a zachycením každodenního života konče. 

Ovšem Feininger má mnoho poloh, v jeho portfoliu tak najdeme akty i makrosnímky lastur, kostí atp. Výstavu si rozhodně nenechte ujít.

 

Dům U Kamenného zvonu
24. 6. – 23. 10. 2011
út – ne | 10 - 18 h
vstupné | student za 60 Kč, dospělák za 120 Kč 

bit.fall

Tenhle písmenkový vodopád Julia Poppa je prostě geniální a taky zasekavací. K vidění v Trafačce.

Ladislav Sutnar: Americké Venuše

Last minute pozvánka na výstavu do Rudolfína. Končí tuto neděli!

 

Sutnar sice visí v malé galerii Rudolfina už od konce června, ale mně se ho podařilo zkouknout až teď. 

Potěšila mě nejen výstava, ale i volný vstup - prodavačka lístků nám poradila, když vydržíme do pěti hodin, budeme to mít zadarmo. Tak jsem se šli natáhnout na trávu před galerii a užili si - zdá se - posledního letního počasí.

Ty geometrické malby jsou prostě nádherné. Je to čisté, barevné, kompozičně dokonalé. Hned bych si jednu ze Sutnarových Venuší pověsila doma.

Galerie Rudolfinum
Víkend | 10 - 18 h
Vstupné | student za 50 Kč, dospělák za 80 Kč

Fashion changes

Na dostizích za dámy

 

Off on OFF

Den první - pátek

Po alkoholickém (a vydařeném) večírku jsem se probudila ve 4 ráno, po pouhých 3 hodinách spánku. Musela jsem si zabalit, protože večer jsem to jaksi nestihla. Vlak jel v 6:17. Všechno jsem kupodivu - se zbytky promile alkoholu v krvi - zvládla. Dokonce se i v poklidu nasnídat (a to ja nesnídám a už tuplem ne takhle brzo ráno). Jedu metrem. Rekapituluju, co všechno s sebou mám, když na třetí zastávce od domova zjišťuju, že jsem zapomněla to nejdůležitější - lístek na OFF Festival! Otáčím to a volám mámě, zda by mi ho nemohla na metro donést. Rozespalá máma vyrazila na metro s mobilem, peněženkou, ale už ne s lístkem. Vrátila se pro něj. Bylo téměř jisté, že to nestihnu. Ale věřila jsem v zázrak. Jeden dredař se přidal k naší konverzaci - snažil se chytnout ten samý vlak. Risknul to - nejel přes Florenc, ale vystoupil na Můstku a na jednokolce "předjížděl" metro. Zajímalo by mě, zda to stihnul. Já ne. Vlak mi o minutu ujel.

Svojí zapomnětlivostí jsem tak strávila 10 hodin na kolejích. Pokusila jsem se ještě o dohnání spoje z Bohumína do Katowic, ale druhý nápoj v Hranicích na Moravě měl zpoždění (proč ten!), a tak jsem strávila tři krásné hodiny na nádraží v Bohumíně. Mohu říci, že tam mají moderní záchodky (s tradičním zápachem) a příjemný personál. Paní za přepážkou mi ochotně přerezervovala místenku na další spoj.

Couchsurferům jsem rozposílala sms, že přijedu později a že si je pak najdu. Davida (Peru) jsem měla potkat už ve spoji do Katowic, Ievu (Litva) až na místě. Nakonec to dopadlo přesně opačně. S Ievou jsme se srazily na nádraží a s Davidem se potkali při stavění stanu. Dvě krosny a stan byly jasným festivalovým znamením, a tak si nás vyhlídla Joanna (Polsko), že určitě víme, kudy na festival. Stala se z nás parta tří holek z Východu :-D. 

Páteční hudební zářezy:

Warpaint ------ TIP!
 

Mogwai

Na Mogwai byl natěšený snad celý OFF Festival. Kamarád mi na ně dal tip (takže v Praze jsem si něco naposlouchala), Ieva je chtěla slyšet... Řeknu vám, mě to nudilo a každou další písničku jsem si přála, aby zahráli něco, co mě vytrhne z letargie. Nezahráli.

Gangpol & Mit

Animovaný videa, sound z videoher. To byl nářez! Škoda jen, že to ke konci bylo monotónní a vo tom samým. Tři sety by stačily.

Low

Z Low jsme toho už moc neměla. Byla jsem tak utahaná, že jsem usínala ve stoje. Probrala jsem se z deliria a zeptala se Ievy, jak to vidí. Stejně. Zamířily jsme do stanů a ačkoliv bylo pódium takových 800 metrů od stanového městečka, slyšely jsme Low výborně. Hráli nám na dobrou noc.

Wild Beasts. Tonight!

Podle Michala to bude dobrý! Mám naposloucháno a souhlasím.

@ Lucerna Music Bar, 21:00

Obrazy z dějin fotografie české

Výběr fotografií ze sbírky PPF, který můžete až do konce srpna vidět ve Špálovce, rozhodně stojí za vidění.

Jaroslav Rössler

Minimalistický, jednoduchý koncept. Fotky jsou seřazeny podle autorů, návštěvníky neruší žádné zbytečný popisky, může se jen tak kochat fotografiemi. To se mi líbí! 

František Drtikol

Na výstavě se to hemží známými jmény. Najdete zde Drtikola, Funkeho, Chocholu, Pinkavu, Rösslera a mnoho dalších.

Jaromír Funke

Galerie Václava Špály
Národní 30, Praha 1
Po–Ne | 11–19
Vstupné | student za 20 Kč, dospělák za 40 Kč
Výstava trvá do 31. 8. 2011

Awesome

http://photoshoplooter.tumblr.com/

So simple

Znáte takový ty jednoduchý fígle, co jsou vlastně hrozně jasný a logický, ale vy jste je objevily pozdě (rozuměj, někdo vám o tom řekl). Říkáte si, proč jsem to nepřišel už dávno? Vždyť mi tahle vychytávka mohla tolik let příjemně sloužit! Vzpomněla jsem si na to dneska, když jsem házela knedlíky do vařící vody. Vždycky jsem to tam házela přímo, ale dneska ne. Dneska jsem to tam hodila směrem od sebe - a žádná horká kapka neulpěla na mé kůži. A od koho jsem se to odkoukala? Od Jamieho Olivera. Jednoduchý, logický, ale samu by mě to nenapadlo. Si řikám, to jsem tak blbá? Pak mě však uklidní, že to tak má hodně lidí. Na Creepy Teepee jsme skládali stan a mně nešly vyndavat kolíky. Přitom na to existuje jednoduchý fígl - použít jiný kolík, kterým ze země vypáčíte ten předchozí. Kamarád se to dozvěděl před dvěma týdny na Mighty Sounds a taky kroutil hlavou, proč na to nepřišel dřív. Vždyť je to tak primitivní!

P.S. Znáte nějakou další prima vychytávku?

OFF Festival

Zítra v brzkých hodinách (v 6 ráno na hlaváku, to mě zabije) odjíždím na OFF Festival. Všichni kamarádi jsou papriky a festival úspešně zazdili, takže jsem se obrátila na CouchSurfing. Proto to bude bardzo mezinárodní. Nejen, že to bude v Polsku, ale vypadá to, že budu mít za spolucestovatele Peruánce, za sousedku holku z Litvy a spolubydlícího z Austrálie.

Kdo nemáte, co na víkend, určitě se do Katowic vypravte. Tak našlápnutý line-up jsem už dlouho neviděla!

TIP:  Neděle 00:10

Creepy Teepee

aneb na skok mezi hipstery

Lístek jsem si pořizovala bardzo (to je od filmovky mé oblíbené polské slovo) dávno, to se ještě měl festival konat v prostorách Jezuitské koleje Galerie Středočeského kraje. GASKu se změnilo vedení, které nepodpořilo festival a Creepy Teepee mělo namále. Nakonec se s touhle nepříjemností pořadatelé poprali dobře a festival se konal. S čím jde ale těžko bojovat, to je počasí. A to Creepy Teepee nepřálo. Bylo hnusně. Zima, pršelo nebo mrholilo. Do konce jsme to nevydrželi a na dnešní program jsem se vykašlali. Asi nejvíc jsme si užili TERROR PIGEON DANCE REVOLT!, protože hrál vevnitř. Bylo teplo, bylo dobře. V kempu jsme slyšela podobné ohlasy "Když hráli vevnitř, to bylo super, to mělo atmosféru". Zaměření festivalu by slušel klub.

Hudební objevy:

ZOO KID

Dělali jsme si srandu, že na tohohle mladíčka čekají v zákulisí rodiče ... A možná jsme nebyli daleko od pravdy. Muzikant Archy Marshall je ročník 1994. Fascinuje mě a zároveň deprimuje, že je někdo tak dobrej v tak raným věku. Co já v jeho letech? No nic!

YACHT

Zamilovala jsem si Claire L. Evans (vlevo, aby nedošlo k mejlce) a její krátký vlasy a taneční pohyby.

JEF BARBARA

Taky nebyl špatnej, jen to pak bylo trošku na jedno brdo. Naživo mnohem lepší! Mimochodem, slovo passengers si zaměňte za faggots, tak jako tomu bylo na koncertě ;-).

P.S. Vinyl je už moc mainstream, hipsteři se vrací k audiokazetám.