Turkish market

I simply love it there! You can buy everything there. Fruit & vegetables, bakery products, meat, spices (I have finally found lemon grass) ... Everything looks and tastes delicious. You have to struggle through crowd but it's worth it. During your first time I recommend to go through all vendors and then decide where you buy stuff. Mostly you can taste vendor´s products so don´t hasistate this and try because mandarin may not always be sweet.

Source: http://berlin.unlike.net

Open every Tuesday and Friday from 11:00 till 18:30. Where? Maybachufer. Just along the water. The best way how to reach the market is from Kotti U-bahn station.

Ruska mi spálila hrnec

Těsně před mým odjezdem z Berlína na mě Ruska zaťukala. Tak jsem se vylekala, co zas má, za co mě bude jebat. Karty se ovšem obrátily.  

Anna! Jsem ti spálila hrnec. Zapomněla jsem rozpálenou plotýnku a na ní byl tvůj hrnec. Byl z Ikea?

Jo. Tak mi ho tam kup.

Jsem zvědavá, zda tam na mě bude po Vánocích čekat.

Tahle příhoda mi připomněla jinou hrncovou příhodu, kterou mi vyprávěla moje německá spolubydlící. Dala si vařit brambory. Ovšem dělaly se nějak dluho, neobvykle dlouho ... protože Ruska ji vypla plotýnku.

Život s Ruskou

Bydlení na Kosmonautech by bylo dokonalé, kdybychom neměli ruskou spolubydlící, velmi divnou spolubydlící. No je to prostě kráva!

Maria je pojem. Každý ji zná. Buď se s ní setkal naživo, nebo ji zná z vyprávění. Předminulý víkend jsem trávila s Cathérine (moje výborná německá spolubydlící) a jejími rodiči. Při sobotní vánoční večeři došla řeč na Mariu. Všichni u stolu věděli o koho jde, dokonce i sousedi. Je prostě slavná.

Než začnu popisovat naše peripetie s Ruskou, je důležité, abyste věděli, jak je náš byt dispozičně řešen. Tři pokoje (tři holky) a společná kuchyň s koupelnou. Můj pokoj je vedle koupelny, Rusky pokoj je vedle kuchyně a zbylý pokoj je u vchodových dveří.

První měsíc nás otravovalo její neustálé "pššššt". Stačilo vejít do kuchyně a Ruska hned vybíhala z pokoje a okřikovala nás. Nebyly to ovšem žádné noční hodiny, to byla osmá, devatá hodina. Měly jsme návštěvu, seděli jsme v kuchyni a v jedenáct se ve dveřích objevila Maria, že teda konec zábavy, že je už pozdě. A to jsme prosím pili ve třech čaj, žádné orgie se nekonaly. Čekala mezi dveřmi, dokud naše návštěva neodešla.

Po necelém měsíci si nás vzala na slovíčko, že prej musíme stanovit pravidla. Respektive, že musíme přijmout její pravidla. Mezi hlavní patřila:

• nepoužívat kuchyň po 23. hodině
• psát ji o našich večerních plánech (v kolik se budem vracet atp.)
• dávat nějaké znamení, že jsme doma
• stanovit plán používání koupelny - kdo může v kolik hodin používat wc či sprchu

Na to jsme jí řekly, že se zbláznila a že ji na to kašlem.

Ustavičně si stěžuje na hluk z kuchyně. Na to mám jedinou odpověď, každej máme něco. Mě zas ruší zvuky z koupelny (zvlášť její fén). Je to prostě panelákový byt, kde je všechno slyšet. Ale já s tím umím žít. Když se ji to nelíbí, nemá bydlet na kolejích a má si najít vlastní bydlení.

Ruska káže vodu a sama pije víno. Cathérine vyčetla, že nesmí sušit prádlo v kuchyni, že se jí nelíbí pohled na její trička! Ale ona tam může mít lux a v předsíni kolo (na kterém mimochodem nikdy nejezdila, protože nemá ráda sport), protože byla první, kdo se nastěhoval, tudíž má takovýhle práva.

Pokračování příště ...