London calling

Na příšpěvek o Londýně jsem kompletně zapomněla - skončil nedokončený v konceptech. Nadešel čas oprášit virtuální prach a hodit článek online. Vzhledem k množství fotek to asi rozdělím do vícero článků.

Po neslavné au-pair dráze a návštěvě Corku jsem se rozhodla podívat do Londýna. Protože letadlo z Corku mělo zpoždění, dorazila jsem do Gatwicku ve 22:20. Rychle jsem běžela pro svoje zavazadlo a snažila se chytnout vlak Southern Railway (jízdenky se SR jsou nejlevnější) ve 22:38. Rovnou jsem si to zamíříla k paní za přepážkou, protože jsem se nechtěla zdržovat naklikáním toho nejvýhodnějšího tarifu v automatu. U pokladny jsem byla ve 22:34. Čapla jsem lístek (s výhodnou off-peak fare) a letěla po eskalátorech k nástupišti. Vlak akorát vjížděl na nástupiště. Stihla jsem to na minutu přesně, oddechla jsem si, protože pozdějším SR vlakem bych horkotěžko stíhala poslední metro.

Za cca 30 min jsem dorazila na Victorii. Rychlými kroky jsem vyrazila k metru. To jsem našla v pohodě, všechno je krásně značené. Před vstupem do podzemí jsem si pořídila Oyster card - kartičku na MHD - a mohlo se jet, resp. utíkat na poslední metro. Metro jsem stihla a hostel našla hned.

Na druhý den jsem byla domluvená s Eliškou, že se potkáme v Londýně a mrknem se do Madame Tussauds. Doporučuju si koupit lístky online - je to levnější a vyrazit brzo ráno - vyhnete se tak frontám na vstup. Bohužel se nevyhnete frontám na focení se s celebritami. 

Me and Superman

The best wax figure

Madame T. byla pro nás zklamáním. Za ty prachy bych čekala něco víc. A tu kýčovitou jízdu "Spirit of London" v závěru si mohli strčit za klobouk. Navzdory tomu, je to furt nejlepší muzeum voskových figurín, který znám.

The most expensive photo ever

  

Po problbnutém odpoledni u figurín jsme se šly podívat do St. Paul's Cathedral a poté jsme se rozloučily. Eliška šla pokračovat v au-paurování, já se vydala za kulturou do Tate Modern.